Osvojení (adopce) je jednou z forem náhradní rodinné péče. Je významným rozhodnutím o osobním stavu dítěte a proto pro něj musí být splněny všechny zákonné podmínky. Účelem je vytvoření příznivého rodinného prostředí dětem, jimž se nedostává řádné výchovy ze strany rodičů.
Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná práva a povinnosti, jako by byli jeho rodiči. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou osvojením zanikají.
Osvojit lze pouze dítě nezletilé.
O osvojení rozhoduje soud

Pomoc při zvládání vztahových a osobních problémů dětí a adolescentů, poradenství v případě výchovných obtíží pro rodiče a jiné pečující osoby. Krizová intervence.

Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě,zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění.
Rozhodující úlohu ve výchově mají oba rodiče, kteří děti zastupují při právních úkonech.
V případě střetu zájmů rodičů a dětí je dítěti ustanoven opatrovník.

Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže nelze očekávat obnovení manželského soužití.
Manželství nelze rozvést, pokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud v samostatném řízení. Zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
Poměry k nezletilému dítěti soud může upravit i před rozvodem manželství.
Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazena dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu.

Nezletilé dítě se dopouští delikventního jednání-např. krádeží, poškozování cizí věci, fyzického násilí atd.

Tato problematika zahrnuje:
-fyzické týrání (nepřiměřené formy tělesného ubližování s důsledkem tělesného zranění, trvalého poškození, popř.úmrtí)
-sexuální zneužívání (nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu či chování vedoucímu k uspokojení sexuálních potřeb zneuživatele)
-zanedbávání péče (neuspokojování tělesných, citových a výchovných potřeb dítěte, ponechání malého dítěte bez dozoru)
-šikanování (agrese vůči slabšímu jedinci formou ponižování, zesměšňování, vydírání)
-systémové týrání (týrání dítěte systémem původně vytvořeným na ochranu dítěte)

Mezi výchovné problémy lze zařadit: lhaní, záškoláctví, útěky z domova a toulky, drobné krádeže, zneužívání návykových látek, šikanu a vandalismus.