Rodinná politika

1) Proč je nutná změna

• Současná civilizace, resp. postmoderní doba vede k oslabenému postavení rodiny. To je sice realita, ovšem rodina stále zůstává základním článkem společnosti a je nutné ji podpořit. Základ její podpory však nemůže být v pouhé distribuci sociálních dávek. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že výše vyplácených dávek rodinám s dětmi a dlouhá rodičovská dovolená neznamená automaticky zvyšování porodnosti.
• Spíše je cílem soustavné vytváření prostředí pro rodiny v možnosti co nejlépe skloubit profesní dráhu s rodičovstvím. V dnešním velmi rychlém dynamickém světě je to jedna ze základních věcí. Proto je prioritou současné vlády podpora flexibilní rodinné politiky. V praxi to znamená důraz nejen na distribuci sociálních dávek rodinám s dětmi - která bude u nás stále patřit mezi nejštědřejší v Evropě - ale především na rozšíření nabídky pro-rodinných služeb, které dnes u nás téměř neexistují.
• Cílem je zároveň posílení podpory rodiny s dětmi v daňové oblasti (zvýšené daňové slevy) a adresnější systém pobírání sociálních dávek - tedy snížení objemu přerozdělování vybraných peněz.

2) Navrhované změny

• Budou vytvořeny vhodné podmínky jak pro rodiče, kteří chtějí zůstat doma s dětmi na rodičovské, tak i pro ty rodiče, kteří chtějí skloubit pracovní dráhu s výchovou malých dětí. Jedná se o:
  • širší používání částečných, flexibilních pracovních úvazků,
  • nalezení širšího spektra služeb péče o děti do 6 let, včetně vytvoření systému péče o děti tzv. nerodičovskou osobou,
  • motivace zaměstnavatelů k placení finančních příspěvků na zřizování dětských koutků, či příspěvků zaměstnancům na zajištění opatrování dětí,
  • zavedení týdenní otcovské dovolené během prvních dvou měsíců života dítěte.

3) Shrnutí

• Vytvoření moderní, pro-rodinné flexibilní politiky má za jeden z hlavních pilířů posílení svobody volby. To se projevuje mj. v zavedení vícerychlostní rodičovské dovolené (I. etapa reformy sociálních systémů) nebo v celé řadě dalších opatření, aby si každý mohl vybrat pro sebe nejvhodnější způsob. Například prosazením většího počtu flexibilních zkrácených pracovních úvazků, kterých dnes máme jen 4 %. Cílem je dostat se alespoň na úroveň 10 %.
• Možnost dávat dítě starší 3 let do školky bez omezení rodičovského příspěvku bude zachována. Zvažuje se jen změna limitu ze 4 hodin denně na 80 - 90 hodin měsíčně. To by umožnilo rodičům podstatně pružnější využívání pobytu dětí ve školce a skloubení například s částečným pracovním úvazkem, studiem apod.
• Rodiče by neměli být závislí jen na mateřských školkách a jeslích. U nás přitom využívá jesle nejméně maminek v Evropě (spolu s Polskem) - jsou do nich svěřována jen 2 % tříletých a mladších dětí.
• Přímá souvislost zároveň mezi počtem míst v jeslích a porodností neexistuje. Nevyšší hustota míst v jeslích v Evropě je v nových spolkových zemích Německa, tedy v bývalé NDR, a zde je porodnost ještě nižší než u nás. Naopak systém širšího spektra služeb v péči o děti umožňuje skloubit rodičům pracovní dráhu a rodičovství.
• Vytvoření možnosti otcovské dovolené umožní tatínkům o týden delší dovolenou, hrazené ze systému nemocenského pojištění. Byla by umožněna v prvních dvou měsících. Mohl by si vybrat týden, kdyby zůstal s maminkou a dítětem doma, nejlépe krátce po návratu maminky z porodnice. Tato dávka by v podstatě odpovídala peněžité pomoci v mateřství, to znamená 69 % z vyměřovacího základu.